Poradní sbor

Miroslav Řepa v letech 1949–1953 studoval na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze. V roce 1954 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze.

Vedle účastí na reprezentaci Československa na světových výstavách se věnoval významným výstavním aktivitám přerůstajícím rámec obvyklých architektonických výstav. V roce 1993 byl vyzván Správou Pražského hradu, aby realizoval ve funkci kurátora výstavu J. Plečnika, později přenesenou do dalších evropských měst (Berlín, Brusel, Paříž, Vídeň) a zámoří (New York, Haifa). Následně byl jmenován hlavním kurátorem ojedinělé výstavy „Deset století architektury“ v celém areálu Pražského hradu.

V roce 1967 na světové výstavě v Motrealu byl Miroslav Řepa autorem Československého pavilonu. Letošního roku oslaví společně s divadelníky 50 let budovy městského divadla ve Zlíně, jehož je autorem.

David Vávra je český architekt, spisovatel a herec, který absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademie výtvarných umění v Praze. Jako architekt působil především v Praze a okolí. Jako architekt se věnuje především obnovám budov, ale také navrhování nových budov pro bydlení. V jeho dílech je v pozadí cítit inspiraci z období moderních proudů architektury ze začátku dvacátého století. Nenásilně a harmonicky působí například kubistické prvky osvětlení ve vstupním foyer Švandovo divadla a interiér baru kulturního domu Dobeška.

Vladimír Soukenka vystudoval architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Josefa Svobody se zaměřením na scénografii. V roce 1988 začal pracovat jako studiový architekt v Československé televizi Praha. V roce 1991 na základě konkurzu nastoupil jako pedagog na Fakultu architektury ČVUT v Praze. Je vedoucím Ústavu interiéru a výstavnictví, kde vede svůj ateliér. V roce 2007 se s kolegou Pavlem Bednářem podílel na založení Institutu intermedií – mezioborového pracoviště, které propojuje technickou výuku ČVUT s uměleckými obory AMU.

Absolvoval Fakultu architektury ČVUT. Po promoci v roce 1980 a prezenční vojenské službě nastoupil do Národního technického muzea, kde pracoval v archivu architektury. Během Sametové revoluce se účastnil práce Koordinačního centra Občanského fóra v Laterně magice. V roce 1990 nastoupil na Pražský hrad, kde se stal členem kulturní sekce, následně památkového odboru. Podílel se na projektu revitalizace Pražského hradu v éře prezidenta Václava Havla. V letech 2000–2005 vyučoval na Fakultě architektury Technické univerzity v Liberci, kde také zastával funkci děkana této fakulty. Od roku 2005 učí na University of New York in Prague. Je držitelem státního vyznamenání Medaile za zásluhy, které mu v roce 2014 udělil slovinský prezident Borut Pahor.

Michael Klang byl český architekt, scénograf, designer a výtvarník. Vystudoval Fakultu architektury na Českém vysokém učení technickém a Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Působil jako odborný asistent na Fakultě architektury ČVUT, v letech 2008 a 2009 přednášel na Katedře Výtvarné kultury Hradec Králové,od roku 2011 vede Atelier Prostorové tvorby na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně se specializací na multimediální prostorové aplikace. Je autorem několika set scénografických realizací, architektonických a koncepčních řešení výstavních expozic a typově širokého spektra architektonických realizací. Propojením oborů jsou projekty a realizace divadelních staveb a televizních studií, mj. pražský Dům U Hybernů, polyfunkční Filmový uzel Zlín, studia České televize.

Vystudoval Univerzitu Karlovu a Univerzitu v Cambridge. Po studiích ve Velké Británii strávil jeden rok jako Fulbrightův scholar na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, D.C. Po návratu do České republiky se stal náměstkem místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku.

Do nedávné doby pracoval v největší soukromé společnosti v České republice, Škoda Auto, jako ředitel vnějších vztahů. Současně působí jako viceprezident Svazu průmyslu a obchodu ČR.

Přednáší na Institutu ekonomických studií, Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Diplomatické akademii Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Předsedá správní radě Vysoké školy uměleckoprůmyslové a je také členem Nadace Forum 2000.

Tomáš Matuška je vedoucím výzkumného oddělení v UCEEB ČVUT, které se zabývá obnovitelnými zdroji energie a decentralizovanou energetikou. Oblast výzkumu a vývoje se soustředí především na prvky solární tepelné techniky a tepelná čerpadla integrované do energetických systémů budov, případně do obálky budovy.

Je předsedou Československé společnosti pro sluneční energii, členem dvou odborných sekcí Společnosti pro techniku prostředí (Vytápění, Alternativní zdroje energie), členem redakční rady časopisu Vytápění, větrání, instalace, členem Technické normalizační komise ÚNMZ (Ústřední vytápění, Stavební tepelná technika).